Oficiální stránky města Červený Kostelec

Občanské sdružení a skupina historického šermu Manové Přemysla Otakara bylo založeno v roce 1996, avšak kvalitou svých produkcí si nikterak nezadá se zaběhlejšími skupinami působícími na území České republiky. Jádro naší skupiny tvoří bývalí členové jiné šermířské skupiny mající dnes již dvacetileté šermířské zkušenosti. Tyto zkušenosti plynou jak z účasti na různých šermířsko-historických seminářích, z nichž si dodnes nejvíce ceníme ty, které vedl pan PhDr. Plch, jež například mimo jiné vyučoval na DAMU v Praze scénickému šermu i pány Přeučila nebo Čenského, tak z dnes již těžko spočitatelného množství více či méně úspěšných veřejných vystoupení.

Výrobu kostýmů a drobnějších rekvizit si větší měrou zajišťuje každý z členů samostatně, pod dohledem vedení sdružení, které se studiem této problematiky zabývá již řadu let. Výrobu zbraní, zbrojí a uniforem však vzhledem k nutnosti bezchybného a bezpečně spolehlivého provedení přenecháváme specialistům.

Naše šermířsko – historické sdružení působí především na území hradeckého kraje, avšak stejně tak jsme zváni do mnoha památných míst, měst a kulturních památek celých Čech a Moravy, stejně jako do sousedního Polska, Maďarska a Rakouska.

Posvícení, poutě, výročí založení měst a obcí, státní svátky, dětské dny, kulturní nebo sportovní akce, rekreační pobyty zaměstnanců, privátní oslavy, součásti cestovních a pobytových programů cestovních kanceláří – tady všude již řadu let s úspěchem naše skupina přispívá k dobrému jménu organizátora. Rovněž přinášíme vítané zpestření do významných společenských akcí, jakými jsou např. svatební hostiny, promoce, podnikové bankety, významná životní či podniková výročí.

Názornou formou také pomáháme školám a institucím při výuce dějepisu a vojenské historie. Na vlastní oči mohou vidět žáci či posluchači nejen dobové odění a různé typy výstroje a výzbroje, ale zároveň poznají jejich spráné nošení a zacházení s nimi.

Spolupracujeme také s jinými spolky a skupinami, s jejichž pomocí můžeme připravit i akce většího rozsahu jako průřezy dobou, průřezy staletími (ukázky spadající do více období dějin – gotika, baroko, napoleonské války ap.). Vše lze doplnit koňmi, ukázkami dobových řemesel, tancem a dalším, zde záleží jen na přání a solventnosti zákazníka.

 

Naše šermířská skupina, jak již z názvu vyplývá, stylizuje své produkce v první řadě do období posledních Přemyslovců, zejména pak do doby vlády Přemysla Otakara I. a Václava I.., tedy do časů vrcholu a doznívání románské kultury a nástupu gotiky v Čechách.

Roku 1198, za podpory Filipa Švábského, dosáhl Přemysl Otakar udělení královského titulu, který uznal i papež. Předchozí královské tituly Vratislava I. (1085) a Vladislava I. (1158) papežové neuznali, neboť byly uděleny císaři nepřátelsky nakloněným papežskému stolci. Svojí diplomacií dosáhl u papeže Inocence III. ve dnech 15. až 21. dubna 1204 vydání šestice papežských bul, kterými papež přijal Čechy do obce křesťanských království.

Naší skromnou snahou pak je přiblížit atmosféru těchto časů co možná nejširší veřejnosti.

 

Kdo by neznal éru slavných Tří mušketýrů, dobu nablýskaných kordů, krajkami nadýchaných šatů urozených dam a kavalírů či rozšafně volných košilek pradlen a vesnických děvčat. Mušketýři bijící se v nesčetných soubojích pro čest, dámu či z příčin zcela malicherných. Ano i toto bylo do jisté míry důvodem a motivací, proč si naše šermířská skupina jaksi „odskočila" právě sem, přestože jsme spíše skupinou „raně středověkou".

Především však chceme, aby si diváci, kteří přijdou shlédnout naše vystoupení, uvědomili, že to byla doba třicetileté války, doba kdy války, hlad a nemoci vyhubily polovinu evropské populace. Byla to doba, kdy život jednotlivce měl cenu „zlámané grešle", doba, kdy byly intriky a vraždy na denním pořádku. V oněch časech také zakazovala většina evropských panovníků mnohdy zcela nesmyslné souboje své šlechty, jež by se nebýt hrdelních trestů za souboje hrozících asi vzájemně vyvraždila. Těmto skutečnostem se snažíme přizpůsobit svá vystoupení i styl šermu. Jak dalece se nám to daří, to již ponecháváme na hodnocení široké veřejnosti.

A kde že nás můžete vidět s naším „barokním" vystoupením nejčastěji?

Především v letních měsících na státním zámku Náchod, sídle to kdysi slavného českého odbojného rodu Smiřických ze Smiřic, po nichž připadl zámek v letech 1621–1623 jako konfiskát rozhodnutím královské komory paní Magdaléně z rodu Trčků z Lípy. Asi nejznámějším příslušníkem tohoto rodu a zároveň majitelem zámku byl Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl roku 1634 zavražděn v Chebu společně s Albrechtem Václavem Eusebiem z Valdštejna, mužem který byl, jak asi mnozí vědí, generalissimem císařských vojsk, ale i mužem, jenž se mohl, byť jen na malou chvíli, stát i českým králem. Mohl, nebýt osudné vraždy v Chebu, ke které značnou měrou přispěl i jeho vlastní generál, italský šlechtic a následně další z řady majitelů náchodského panství tohoto období, Ottavio Piccolomini, vévoda z Amalfi.

Stejně tak nás ale můžete spatřit například na velkolepých Valdštejnských slavnostech, pořádaných pravidelně ve Frýdlantě v Čechách, rodovém to sídle zmiňovaného již Albrechta z Valdštejna.