Josef Šupich – československý legionář
 |
Josef Šupich se narodil 23. listopadu 1893 v Červeném Kostelci v domě čp. 31. Jeho otec Otto Šupich byl obchodník, matka Františka, roz. Marečková, pocházela z blízké Studnice. Ve šlépějích svého děda, proslulého červenokosteleckého lékaře a ranhojiče Františka Šupicha, nepokračoval a v Praze absolvoval textilní a obchodní školu.
V červnu 1914 byl odveden k 18. c. k. pěšímu pluku v Hradci Králové, odkud v předposlední prosincový den téhož roku přes Přerov odjel do Karpat na frontu. Zde setrval do 9. března 1915, kdy se u města Irbitu dobrovolně vzdal do ruského zajetí. Prošel mnoha zajateckými tábory (např. Lvov, Tagil, Berezovka aj.). Na podzim roku 1916 se po dalším zdlouhavém a namáhavém přesunu, zčásti pěšky, zčásti po železnici, dostal do Dimitrijevska. Zde vyčerpaný hlady a namáhavou prací na jaře následujícího roku těžce onemocněl a jinými vězni byl okraden o boty i chatrné oblečení.
Po uzdravení, ve které již lékař nevěřil, nastal další přesun do Solimanska v Permské oblasti. O čtyři mesíce později, to již se psal poslední rok Velké války, 25. června 1918 vstoupil v Novonikolajevsku do legií. Jako příslušník třetí kulometné roty 10. střeleckého pluku Jana Sladkého Koziny se zúčastnil bojů proti bolševikům na Samarské frontě. O rok později, v červnu 1919, se v Krasnojarsku shledal s kamarády ze svého tisíce kilometrů vzdáleného rodného města ležícího v podhůří Krkonoš. Jejich příbytkem se staly železniční vagony. Josef Šupich pracoval u své roty jako písař a hospodář v hodnosti desátníka, později povýšen v červnu 1920 na četaře. Tehdy se dostal do Vladivostoku, do stanice Rozjezd Baranovsky, odkud zamířil lodí přes Panamský průplav do Terstu a odtud do Čech. Teprve 10. srpna 1920 byl demobilizován.
Jeho předválečný sen založit si vlastní textilní továrnu mu ve 30. letech zhatila hospodářská krize, a tak nastoupil jako tkalcovský mistr do továrny Antonína Matyse. Zemřel 21. ledna 1976, pochován je na červenokosteleckém hřbitově, kde nalezl místo věčného odpočinku v rodinné hrobce v těsné blízkosti svého slavného děda, MUDr. Františka Šupicha.
Z historických pramenů zpracovala Pavlína Švandová, historička.