Jiří Potůček – radiotelegrafista výsadku SILVER A
Jiří Potůček se narodil 12. července 1919 v Brunecku v jižních Tyrolích v Itálii, kde jeho otec Vilém pracoval ve službách hraběte Šternberka. Po skončení první světové války se rodina přestěhovala zpět do Čech, kde se usadila ve Vranově u Rokycan (dnes součást obce Břasy). Zde Potůček navštěvoval obecnou školu a ve Stupně pak vychodil měšťanku. Základní vzdělání ukončil jednoletým učebním kursem v Radnicích. Vyučil se obuvníkem-gumařem a ve Zlíně u Baťů se později stal instruktorem v gumárně.
Měl velké nadání na jazyky – vedle němčiny uměl dobře anglicky, francouzsky a částečně srbsky. Roku 1938 byl poslán jako vedoucí filiálky do Osijeku v Jugoslávii, kde ho také zastihla okupace Československé republiky. Potůček se rozhodl, stejně jako řada jeho kamarádů ze závodu, vstoupit do čs. zahraniční armády. O rok později proto odtud odjel přes Istanbul, Egypt a Sýrii do Francie, kde byl 14. ledna 1940 prezentován jako vojín v Agde a zařazen k telefonní rotě. Po kapitulaci Francie se dostal lodí Ville de Liège do Anglie, kde byl 26. června 1940 zařazen ke štábní rotě 1. čs. brigády. Byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů v nepřátelském týlu a po absolvování příslušných kursů (výcvik parašutistický, radistický a diversní) byl zařazen jako radiotelegrafista do skupiny SILVER A.
Paraskupina SILVER A byla na okupované území naší vlasti vysazena spolu s desanty ANTHROPOID a SILVER B v noci z 28. na 29. prosince 1941 nedaleko Senic u Poděbrad. Její operační základnou se stala oblast Pardubicka, odkud z různých míst Jiří Potůček udržoval radiové spojení s Londýnem. Vzhledem k rostoucímu riziku zaměření a vypátrání vysílačky zkoušel už v dubnu 1942 vysílat z Bohdašína u Červeného Kostelce pomocí náhradní vysílačky. Definitivně se na Bohdašín do Jestřebích hor přemístil kolem poloviny června. Posledním útočištěm se pro něj stala usedlost Antonína Burdycha na nedalekých Končinách. Přes vyzrazení tohoto úkrytu a jeho obklíčení se Potůčkovi podařilo uprchnout. Dostal se až do Trnové u Pardubic, kde vysílením usnul v malém lesíku. Zde byl při snaze o dopadení gestapem a dalšími ozbrojenými složkami 2. července 1942 ve spánku zastřelen protektorátním četníkem Karlem Půlpánem.
Z historických pramenů zpracovala Pavlína Švandová, historička.
Více o událostech na Bohdašíně a Končinách si můžete přečíst v článku Jen s jejich pomocí.