Na plese města Červený Kostelec byly oceněny osobnosti
Na 4. městském plese Červeného Kostelce ocenil starosta Rostislav Petrák s místostarostou Jiřím Regnerem významné osobnosti města.
Na ocenění byli vybráni – Miroslav Čermák za oblast kultura, Karel Sedláček za oblast sportu a manželé Šislerovi za péči o děti a mládež.
Fotografie z plesu najdete na www.ckzije.cz.
Medailonky oceněných osobností:
Miroslav Čermák 
Miroslav Čermák se narodil 30. září 1932, v loňském roce mu tedy bylo 86 let.
Miroslav Čermák začal pracovat v divadelním souboru v roce 1955 jako pomocný maskér a od roku 1959 byl jediným maskérem a vlásenkářem červenokosteleckého souboru. Kromě práce v domovském souboru vypomáhal a předával své zkušenosti v souborech v Hronově a Náchodě. Jeho maskérského a vlásenkářského umění využívaly kromě ochotnických souborů také policejní a hasičské složky při výchovných akcích.
Během své samostatné maskérské činnosti pracoval na 83 inscenacích, což dohromady obnáší úctyhodných 617 představení. Do těchto čísel nejsou započítány inscenace a představení dětského souboru a ty, kdy spolupracoval s okolními soubory na jejich inscenacích, jako např. v Hronově na Lucerně a v Náchodě na Hrátkách s čertem. Jeho práce na údržbě a vytváření nových paruk je opravdu nevšední a mnohdy do ní vkládal i své vlastní úspory.
Miroslav Čermák je dlouholetým členem divadelního výboru a přes zdravotní potíže občas ještě pracuje v souboru, a když je potřeba, i jako herec.
Práce maskéra a vlásenkáře je v současné době téměř vymírající amatérskou divadelní profesí, a tak se Miroslav Čermák řadí mezi významné osobnosti našeho města i díky tomu, že se snaží zaučit další maskéry a vlásenkáře doma i v okolí.
Karel Sedláček
Karel Sedláček, alias „Zlej Kája“, se narodil 17. února 1979. Jak říká jeden z šipkařských webů, Karel je „synonymem šipek v České republice“. „Je to borec,“ pokračuje oficiální text, „který neustále přepisuje historii tohoto sportu a přidává nové a nové zářezy na pažbu svých úspěchů.“
Rok 2018 byl tím nejvydařenějším ze všech. V září se Karel Sedláček stal prvním českým hráčem, který si zahrál evropskou tour organizace PDC v nizozemském Maastrichtu. A co víc, nedlouho poté zvítězil ve východoevropské kvalifikaci a v prosinci si zahrál na nejprestižnějším turnaji planety: světovém šipkařském šampionátu organizace PDC v Londýně. Zde bohužel vypadl v prvním kole.
Shrňme však nyní největší úspěchy jeho kariéry, pro lepší přehlednost radši pomocí výčtu. Vyjma těch dvou loňských to tedy byla: Premiérová česká účast na mistrovství světa BDO v anglickém Lakeside. Dvojí reprezentace České republiky na mistrovství světa dvojic organizace PDC v německém Frankfurtu nad Mohanem. První české vítězství na MAJOR turnaji organizace BDO, a to v anglickém Blackpoolu. Vítězství na Czech open v Praze v konkurenci 700 českých i světových hráčů. Čtyři tituly mistra republiky. Pět vítězství v českém poháru v řadě.
A tak bychom mohli pokračovat dále.
Teď je vám již jistě jasné, že na Bohdašíně bydlí člen nejužší šipkařské světové špičky. A velký sympaťák k tomu. Karel Sedláček!
Karel Sedláček si ocenění převzít nepřišel.
Ladislav Šisler
Manželé Šislerovi
Marta Šislerová, rozená Langrová
Marta Šislerová se narodila 7. července 1938 v Červeném Kostelci a pracovala jako zásobovačka v ČKD Hronov. Její otec Stanislav Langr byl 28. dubna 1943 zatčen kvůli účasti v odboji a 20. září 1944 v Drážďanech popraven. Dodnes se po něm jmenuje jedna z ulic v Červeném Kostelci.
Se skautingem se Marta Šislerová seznámila v dětském věku, když v roce 1945 vstoupila do 3. dívčího oddílu. Se svým manželem Ladislavem se podílela se na obnově skautingu po roce 1968 a 1990. V roce 1968 vedla družinu Motýlů, kde měla každá členka přezdívku podle motýla. Marta Šislerová si říkala Admirál – podle motýla babočky. V letech 1993 až 2004 vedla spolu s manželem Ladislavem skautské středisko.
Ladislav Šisler
Ladislav Šisler se narodil 15. října 1938 v Hradci Králové. Pracoval jako konstruktér postupně v Praze a ve Žďáru nad Sázavou a v roce 1962 se přestěhoval do Červeného Kostelce, kde pracoval v Elitexu.
Zapojil se do městské dechové hudby jako trumpetista. Jeho další zálibou byl volejbal, jemuž se věnoval téměř 40 let.
V roce 1968 se ujal vedení 2. oddílu skautů. V letech 1993 až 2004 vedl skautské středisko. Po roce 2004 se nadále aktivně účastnil činnosti skautské organizace jako člen střediskové rady, kronikář a vedoucí oddílu dospělých. Získal skautskou přezdívku Děda.
