Oficiální stránky města Červený Kostelec

Příběh se začíná v 17. století. V Čechách jsme měli království, kterému vládli Habsburkové. Na okraji lesního porostu nad údolím řeky Úpy poblíž malých zemědělských osad Boušín a slatinské Končiny začal růst mladý stromek, ze kterého po několika letech vyrostl vzrostlý strom. V té době již Boušín byl Mariánským poutním místem, kde stojí Mariánská kaplička se studánkou připomínající událost zázračného uzdravení z roku 1464. Boušín jako osada existovala již ve 12. století. Obec Slatina je známa od poloviny 16. století. Tomu údolí řeky Úpy se až mnohem později, koncem 19. století, začalo říkat Babiččino. Kdo by ho neznal!

Jistě již víte, o kterém stromu píši. Je to buk lesní, od nepaměti známý jako „Špetlův buk“, nazývaný některými místními také „Munzarův buk“. Vlastně „byl to Špetlův buk“. 17. května 2008 došlo totiž vlivem silných poryvů větru při bouřce spojené s místním krupobitím ke zlomení kmene dřeviny a k jejímu pádu. Ale od začátku.

Tento majestátní buk pamatující snad podle názoru odborníků třicetiletou válku byl nejsilnějším bukem lesním ve východním Podkrkonoší. Obvod kmene dřeviny ve výšce 130 cm nad zemí měřený na jaře 2008, tj. v roce zániku stromu, byl úctyhodných 565 cm. Výška dřeviny byla 30 m a šířka 28 m. Věk dřeviny byl více než 300 let.

Kdyby jen takový strom mohl vyprávět, kolik příběhů a životních dramat se událo? A tak jako mnohé přírodní zajímavosti, i Špetlův buk vypráví: U stromu stávala Řehákova chalupa, v níž bydleli dva bratři Špetlové s jakýmsi vysloužilým vojákem, ve své době to velmi obávaní zloději. Jak píše slatinská obecní kronika: 7. června 1848 „při jedné tmavé červnové noci náhle“ došlo k obklíčení „obydlí a skrýše zákeřníků“ ozbrojenou občanskou gardou. Jistě to byl pro Slatinu a všechny významný den po delší době strachu a obav před zloději. Však to se zloději zle dopadlo a tito byli druhý den vyslýcháni lidmi, aby vyšetřili svá okrádání. Zloději byli ponecháni pomstě lidu. Byli ukamenováni. Však si také uvědomme, jaký byl bouřlivý a revoluční rok a jaká politická situace v rakouském císařství a vůbec v Evropě! Zrušení poddanství a svobodu si vykládal každý po svém. Je známo také, že o tom také kázal boušínský farář P. Josef Myslimír Ludvík. Ale konec dávné historie.

Špetlův buk miloval herec pan Luděk Munzar, když v jednom díle dokumentárního televizního pořadu České televize Paměť stromů vyprávěl o „svém“ buku (režie: Bedřich Ludvík, rok 2003). Buk také byl a vlastně pořád svým způsobem je součástí a jedním stanovištěm Justynčiny naučné stezky v rámci turismu spojený s Babiččiným údolím a okolím Slatiny nad Úpou a Červené Hory.

Velkou zásluhu o povědomí stromu má pan Ing. Jiří Vaněk, slatinský občan, který 2. června 1978 vznesl záměr strom chránit. 26. listopadu 1981 byl strom vyhlášen jako chráněný přírodní výtvor. Od roku 1992 byl Špetlův buk památným stromem. 17. května 2008 strom při bouřce spadl. Obec Slatina nad Úpou ve spolupráci s Městským úřadem v Červeném Kostelci na jaře toho roku připravili projekt ošetření celé dřeviny a peníze již také byly zajištěné. Bohužel těsně před zahájením prací na dřevině strom spadl. Práce tehdy byly naplánovány od začátku června. Příčinou pádu dřeviny byla výrazně narušená statika dřeviny způsobená velikou dutinou ve kmeni a celkový stav odpovídající stáří dřeviny. K pádu dopomohlo počasí. Plánované ošetření by tuto situaci nezměnilo.

Zajímavostí je, že přestože došlo k pádu Špetlova buku, tato dřevina byla i nadále chráněna jako památný strom, nebo aspoň to, co po ní zbylo. Zvláštní ochrana se vztahovala na torzo kořenového systému, pařez a spadlý kmen a na novou populaci buku lesního v místě růstu spadlé dřeviny. Takto to bylo stanoveno ve správním řízení v roce 2008. Obec Slatina nad Úpou uvažovala, že spolu se soukromým vlastníkem dřeviny upraví a zkulturní toto místo růstu spadlého stromu, a tak tato zvláštní ochrana byla zachována.

Příběh pokračuje. V únoru 2015 Městský úřad v Červeném Kostelci obdržel oznámení, že došlo k odstranění torza kmene Špetlova buku. Celou věc řešila i Česká inspekce životního prostředí. Ta dospěla k závěru, že podle současného výkladu zákona ochrana památný strom na spadlý Špetlův buk, zvláště když torzo dřeviny bylo již z místa odstraněno, se nevztahuje. A tak v červenci tohoto roku bylo Městským úřadem v Červeném Kostelci rozhodnuto o zrušení ochrany památný strom u spadlého Špetlova buku. Vymazání tohoto objektu ochrany přírody ve zvláštním seznamu podle zákona, který je k dispozici i na internetu, došlo koncem září. Proto nyní tento článek. Příběh se uzavírá.

Ale vlastně pokračuje: Jedna legenda o Špetlově buku vypráví, že loupeživí Špetlové měli svou tajnou skrýš právě v útrobách dutiny kmene. Strom spadl. Poklad se žádný nenašel. Ale na místě pořád zůstává poměrně veliký pařez…

Štěpán Křeček, foto: Jaroslav Kordina