Oficiální stránky města Červený Kostelec

V první polovině května uvedl DS NA TAHU svou hru Srdeční záležitosti na celostátní přehlídce Divadelní piknik Volyně. Přestože tamní porota nesdílela podobné nadšení jako ta v Červeném Kostelci, je režisérka Jana Jančíková velmi spokojena a děkuje všem spolupracovnicím a spolupracovníkům za skvělé spolu strávené chvíle.

Jak se představení na Divadelním pikniku Volyně povedlo?

Výborně. Byla jsem nesmírně spokojená a na děvčatech bylo vidět, že si to užívají. Předvedli úžasné představení, a dovolím si říct, že i diváci byli spokojení – soudě dle aplausu. A já za to děvčatům moc, moc a moc děkuji.

V porotě divadelního pikniku zasedli jiní akademici než v Červeném Kostelci. Jak představení ohodnotili?

Porota chválila herecký výkon všech aktérek. Byl podle nich vynikající. Pozitivně hodnotila i režijní práci s textem. Bohužel celá porota výrazně nesouhlasila s předlohou, která podle ní nemá parametry divadelní hry (za všechny argumenty citace z festivalového zpravodaje: „Z ničeho bič neupleteš“ – pozn. red.), a proto celá debata – ač krátká – proběhla poměrně vzrušeně.

Hru jste vybírala Vy. Byla jste o ní přesvědčená, že je ta pravá?

Ano. A to i přesto, že v průběhu zkoušek jsem objevovala úskalí, která mě předtím nenapadla, a musela jsem sáhnout k některým změnám – např. ke změně kulis. Původně se totiž celá hra měla odehrávat v jakési noclehárně, což by podle mého názoru nebylo pro diváka dostatečně průhledné a unikala by mu podstata hry, spočívající v mezilidských vztazích. Z této strany, tedy ze strany vztahů, je ta hra strašně silná, nabízí řadu osobních tragédií a já obdivuji naše herecké dámy, jak se s nimi popasovaly a dokázaly je naprosto přirozeně a uvěřitelně přenést na jeviště. Snad jsem nebyla sama, komu z toho chvílemi běhal mráz po zádech.

Nelitujete – po takovém hodnocení –, že jste tuto hru vybrala?

Vůbec ne! I když jsme tvrdě pracovali, neskutečně jsme se při tom bavili. Užili jsme si zkrátka vše – zkoušky, představení i výjezdy do okolních měst a i do Volyně. Škoda jen, že jsme se cestou zpátky nemohli stavit v Počernicích u autora na kafe, zrovna nebyl doma. Určitě by autobus plný ženských rád uvítal. (směje se) Byla to velmi úspěšná mise.

Řekla jste mu, jak porota ve Volyni hru hodnotila?

Ano, volala jsem mu to po diskuzi. Vzal to s chladnou hlavou a napsal mi pak krásnou zprávu o tom, jak umění nezná pravidla a je velmi obtížné dílo jakkoliv hodnotit. Potěšilo mě to, protože mým hlavním hlediskem je spokojenost diváka.

Jak byste zhodnotila celostátní přehlídku co do organizační úrovně?

Z mé letošní premiérové návštěvy mám dobré pocity, vše bylo perfektní. Od organizace, ubytování, úrovně divadelních her až po technické zázemí.

Budou se ještě Srdeční záležitosti hrát?

Ano, podzimní sezonu začneme v Počernicích v domovském divadle autora hry Petra Strnada. Dál hru budeme hrát v Polici nad Metují a v jednání je Nový Bydžov. A dál uvidíme, jak nás nová paní ředitelka MKS prodá. (směje se)

Co plánujete režírovat dál?

Pár her mám v hlavě, ale ještě nejsem rozhodnutá. Vzhledem k hrám s velkým ansámblem, které byly v nedávné době v našem divadle uváděny, to ale nejspíš bude asi něco komornějšího.

Díky za rozhovor.

Otázky: Tomáš Kábrt, foto: Ivo Mičkal